Jdi na obsah Jdi na menu

ČLÁNKY

Nejen žluté Žlutice

Zdroj: rozhlas.cz - článek z pořadu U Vás doma ze dne 22. října  2014

 

V názvu má tohle město barvu květů pampelišek. Rodí se tu budoucí revírníci a další lesničtí mistři. Režisér místního divadelního souboru píše hercům role na míru. Náměstí tady mají pěkně do kopce a i okolí města zdobí několik velikánů. Například stolová hora Vladař. Pořad U vás doma tentokrát zavítal do svérázného městečka na Karlovarsku jménem Žlutice.

Kde se vzal název Žlutice? Legendy jsou hned tři. První vypráví o tajemném dávném majiteli malé vísky na území dnešních Žlutic, který se prý jmenoval Žlut. Druhá legenda přisuzuje vznik jména starému slovanskému kmenu Lutičanů. Asi nejpravděpodobnější verzí je barva břehů řeky Střely, která městem protéká. Břehy jsou místy z jílu a tedy žluté. I jinak dodává řeka Střela městu osobitý charakter. A okolí Žlutic zase dotváří monumentální pohoří. Nejznámější je stolová hora jménem Vladař. Zažila keltské osídlení i ústup Jana Žižky v době husitských dálek. 

Žlutá barva Žluticím prostě sluší 

Mezi další charakteristiky Žlutic patří, kromě okolních výrazných kopců, náměstí. Je totiž z kopce. Nebo naopak, směrem od kostela Svatého Petra a Pavla k budově radnice, musíte šlapat do pěkného kopce. Náměstí vévodí dvě, jak jinak než žlutě natřené, historické budovy. V jedné najdete muzeum, v sousední radnici. Žlutá barva ale Žluticím prostě sluší. Na žlutickém náměstí najdeme také všechno potřebné pro kulturní vyžití nejen místních obyvatel. Nejzajímavější je pak dům s číslem popisným 137. Dřevěnými dveřmi vstoupíte v jeden okamžik do Informačního i kulturního centra, galerie i Městské knihovny. 

Ještě jedné zajímavosti si na žlutickém náměstí všimněte. V jeho horním levém rohu spatříte výjev, který asi není možné vidět nikde jinde v České republice než právě ve Žluticích. Zachovalou a barokně zdobnou zámeckou bránou neuvidíte zámek, jak byste marně čekali. Ten si vzala „na stavební věčnost“ patrně budovatelská éra. Historickým průzorem spatříte panelový dům. Na jeho obhajobu je ale třeba říct, že má správnou barvu. Je žlutý. 

Město hezky a řádně pečuje o všechny svoje obyvatele. Od nejmenších, po největší 

Možná také žlutá bude místní základní škola, kterou v době natáčení reportáže dělníci pilně zateplovali. To si pochvaloval hlavně ředitel školy Luděk Svoboda, který se už těší na snížení nákladů za zimní vytápění. Základní školu ve Žluticích navštěvuje několik stovek dětí nejen ze Žlutic, ale také z okolních vesniček a osad. Součástí školy je také nedávno přidružená Základní umělecká škola. Ve Žluticích nechybí samozřejmě ani škola mateřská. A pamatují tu i na stáří. 

Dům s Pečovatelskou službou najdeme v dolní části Žlutic v ulici, jejíž název dobře vystihuje popisovaný žlutický terén – ulice se jmenuje Pod Strání. Dům s pečovatelskou službou je jedním z panelových domů zdejší městské části. I bez označení ho ale od ostatních paneláků v okolí na první pohled snadno rozeznáte. Odlišuje ho krásně udržovaná zahrádka po obou stranách vchodu. I teď na podzim je krásně rozkvetlá a její lavičky zvou k odpočinku a rozjímání. 

Kamizolka zelená, Žlutičan a Růže Nebeská  

Dnes už ke Žluticím neodmyslitelně patří Střední lesnická škola. Vznikla tu rozhodnutím shora před 25 lety jako ryzí klon Střední lesnické školy v Písku. Tehdejší vedení Západočeského kraje trápil akutní nedostatek lesníků. Byla to tehdy velká proměna koloritu Žlutic. Studentky Střední ekonomické školy, promenující se do té doby po žlutických chodnících, třeba v minisukních, vystřídali prakticky ze dne na den studenti „lesárny“ v typických dlouhých zelených hubertusech. Dnes už jsou místní obyvatelé na zelené mladíky, budoucí lesníky, zvyklí. 
 
Samostatnou žlutickou kapitolou jsou dvě místní umělecká tělesa. Jedním je amatérský divadelní soubor Žlutičan s tradicí od roku 1952. Za sebou má stovky divadelních představení. Ochotnické divadlo je hlavně o lidech a ne jinak tomu je i ve Žluticích.
Ve Žlutičanu působí přibližně 15 nadšených lidí. V rámci pořadu U vás doma soubor představila jedna z jeho dlouholetých členek Jiřina Kopplerová. Podle ní je hlavní výhodou souboru Žlutičan jeho režisér Jaromír Břehový. Hercům totiž píše role přímo na tělo. Napsal komedie Otylka (2002), Macourek měl pravdu (2003), Rejžák z Prahy (2005), Sborovna (2008). Populární je také každoroční divadelní festival Žlutické divadelní léto. 
 
Druhým, i za hranicemi Žlutic, Karlovarského kraje a západních Čech, známým souborem místních žlutických nadšenců je přibližně třináctičlenný pěvecký smíšený komorní sbor Rosa Coeli (Růže Nebeská). Za dvacet let existence sboru jím prošlo přes padesát místních. Sbor se věnuje středověkým latinským skladbám a celkové atmosféře doby. Vystupuje v krásných středověkých kostýmech nejen na tradičním žlutickém festivalu Viva la Musica, který každoročně v září pořádá ve žlutickém kostele svatého Petra a Pavla, ale také třeba hodně daleko, až na festivalu v Rakousku. 

Díky nadšeným lidem ve Žluticích tohle nenápadné, poklidné a možná i zapadlé městečko na Karlovarsku stále žije. Nehledě na některá průmyslem dotčená a dnes opuštěná zákoutí, nedostatek práce nebo na první pohled nesourodou a překotnou architekturu. Svým obyvatelům, ale i návštěvníkům mají Žlutice vždycky co nabídnout.  

 

Článek Deylí Telegraf o Žluticích z 12.09.2008


Článek z 30.6.2008

 

Kancionál nastálo ve Žluticích? Tato možnost není nereálná

ŽLUTICE - Historický skvost si v sobotu prohlédly davy lidí. Žlutičtí doufají, že to nebylo naposledy.

 

Pouze šest hodin měli lidé v sobotu na to, aby si mohli prohlédnout originál slavného Žlutického kancionálu. Stalo se tak v rámci výročí 450 let od vzniku tohoto historického skvostu. Kancionál zapůjčil Památník národního písemnictví v Praze.

Právě s ním město společně s Karlovarským krajem jedná o opětovném umístění tohoto zpěvníku ve Žluticích.

„Kancionál si během výstavy od 10. do 16. hodiny prohlédly tisíce lidí. Je to pro nás obrovský svátek, protože přesně před třiceti lety byl tento zpěvník ze žlutic odvezen,“ uvedl Jaroslav Vojta, starosta Žlutic. Podle něj je pro město důležité, aby se podařilo kancionál vrátit zpět do města na delší dobu.

„Podle řady místních lidí je to symbol Žlutic, a pokud by se podařilo umístit zpěvník zpět do města, určitě by to zvedlo hrdost lidí a zároveň také turistický ruch,“ dodal žlutický starosta.

Město také pracuje na projektu, který by zaručil kvalitní umístění historického skvostu a splňoval náročné podmínky, které si expozice památky takového významu žádá.

Karlovarský kraj Žlutické ve snaze o získání kancionálu podporuje.

„Právě dnes jsme se společně s ředitelkou krajského muzea Evou Dittertovou o této možnosti bavili s ředitelem Památníku národního písemnictví Pavlem Hazukou. Mám z tohoto rozhovoru dobrý pocit a zdá se, že tato možnost není nereálná. Jednou z variant je zapůjčení od Památníku národního písemnictví, či že by zde vzniklo detašované pracoviště této organizace,“ informoval v sobotu Josef Pavel, hejtman Karlovarského kraje.

„Nabízíme městu účinnou pomoc při vybudování potřebného zázemí a také se budeme snažit jednat s ministerstvy,“ doplnil hejtman Pavel.

Ředitel Památníku národního písemnictví Hazuka hejtmanova slova potvrdil.

„Žlutický kancionál pro svou mimořádnou hodnotu do našich sbírek rozhodně patří, ale uvědomujeme si, jakoumá pro město obrovskou cenu, a budeme o možnostech jeho umístění přímo ve Žluticích dále jednat. Vše by však muselo splňovat náročné podmínky,“ vysvětlil Hazuka.

S tímto názorem souhlasí i řada obyvatel Žlutic. „Pamatuji si, jak jsme si zhruba před třiceti lety kancionál prohlíželi, a dokonce jsme si v něm i listovali. Rozhodně bych byla pro, aby se ho sem podařilo vrátit. Ostatně tento historický zpěvník z 16. století do Žlutic prostě patří. Je to naše historické dědictví,“ uvedla Stanislava Zajíčková.
 

Zdroj: KV deník     Autor: Jan Havelka
 

 

 

Novinový článek z 23.5.2007

Novinový články ze dne 1.6.2007

 

Článek z 8.6.2007

 

 

 

Katova ulička se dočkala rekonstrukce

 

Katova ulička, kterou se v současné době mohou dostat návštěvníci do podzemních chodeb ve Žluticích, je v rekonstrukci.

 

Podle dochovaných zpráv jde o uličku, kterou odváděl ve středověku kat na popravu na náměstí ve Žluticích odsouzence. „Z Katovy uličky vedou skutečně jedny z dveří, kterými se dá dostat do podzemí.

Podzemní chodby vedou prakticky pod celým středem města a vznikaly už za dob husitského osídlení našeho města,“ vysvětluje starosta města Jaroslav Vojta. Podzemní chodby už od loňského roku prozkoumávají odborníci ze specializované geologické firmy.

 

25.9.2007 Katova ulička již má novou podobu, sice jí chybí ještě malá dodělávka pokládky dlažby, ale již je průchozí bez jakéhokoli problému.

 

 

Ve Žluticích ubývají obyvatelé. Podobně jako v Karlových Varech

článek z 10.1.2008
 

S úbytkem počtu obyvatel se nepotýká jenom krajské město Karlovy Vary, ale například i Žlutice na jihovýchodě regionu.

 

„Rada města nepříznivý demografický vývoj sleduje, je s ním seznámena, protože jde o důležitý faktor, na němž závisí mnohé z budoucnosti města,“ říká starosta Žlutic Jaroslav Vojta a pokračuje: „Důvodů, proč klesá počet obyvatel je několik. Největší úbytek nastal po zavedení poplatku za svoz odpadů na osobu a rok. Každý, kdo měl ´nepořádek´ v trvalém pobytu, se rázem přihlásil tam, kde opravdu bydlí.“

 

Jak dále starosta řekl, úbytek obyvatel ovlivňuje i nižší počet narozených oproti zemřelým. Klesl výrazně i počet dětí ve škole.

 

Vylidňování venkova v celostátním měřítku se pokoušejí řešit i vládní programy, takže problém se skutečně netýká jen Žluticka. Starosta také uvedl, že na druhé straně nejsou ve žluticích volné byty. Lidí, kteří tam žít chtějí, je dost.