Vítejte na webu Žluticko

Žlutický kancionál je jedním z nejcennějších rukopisů české reformace. Tento bohatě iluminovaný zpěvník vznikl roku 1558 na objednávku města Žlutice a sloužil místnímu literátskému bratrstvu při farním kostele. Obsahuje stovky českých liturgických zpěvů s notací, doplněných výpravnou výzdobou a výjevy ze světského i duchovního života.

Díky své výjimečné umělecké i historické hodnotě byl kancionál v roce 2016 prohlášen národní kulturní památkou. Originál je dnes uložen v knihovně Památníku národního písemnictví v Praze, ale Žlutice si k 460. výročí jeho vzniku nechaly zhotovit věrnou kopii — jako připomínku kulturního dědictví, které město formovalo a dodnes inspiruje.

Vznik a financování (1558)

Žlutický kancionál vznikl v roce 1558 z iniciativy města Žlutice, které chtělo podpořit duchovní život své obce a literátské bratrstvo při farním kostele. Na jeho pořízení se složili místní měšťané, řemeslnické cechy i vrchnost — celkem se vybralo 306 kop grošů míšeňských, což byl na tehdejší dobu značný obnos.

Zakázku získala renomovaná písařská dílna Jana Táborského z Klokotské Hory v Praze. Ten si žlutické zadavatele velmi vážil a jejich štědrost ocenil i veršem, v němž chválí jejich rozhodnutí nechat si zhotovit nákladné knihy v českém jazyce, „chtíc s nich zpívati“.

Autoři a výzdoba

Na vzniku Žlutického kancionálu se podíleli tři významní tvůrci své doby:

• Jan Táborský z Klokotské Hory vedl písařskou dílnu v Praze, kde byl kancionál zhotoven. Jeho dílna byla známá pečlivým zpracováním liturgických knih a důrazem na český jazyk.

• Vavřinec Bílý, písař a notátor, vytvořil texty v tzv. české bastardě a připsal k nim notaci. Jeho rukopis je čitelný, rytmický a přehledný.

• Fabián Puléř z Ústí nad Labem se postaral o výtvarnou stránku díla. Jeho iluminace zdobí začátky zpěvů, iniciály i okraje stránek. Vytvořil 16 bohatě malovaných miniatur, arabesky, znaky města a cechů i výjevy ze života měšťanů.

Výsledkem jejich spolupráce je nejen liturgická kniha, ale i umělecké dílo, které spojuje víru, jazyk a výtvarný cit do jedinečného celku.

Podoba a zpracování rukopisu

Žlutický kancionál je monumentální kniha nejen svým obsahem, ale i rozměry. V zavřeném stavu měří 63 × 40 cm, hřbet je vysoký 16 cm a celý svazek váží přibližně 28 kilogramů. Obsahuje celkem 494 pergamenových listů, z nichž 39 bylo později vyříznuto protireformační komisí kvůli „závadnému“ obsahu.

Kniha je svázána do původní vazby: silné dubové desky potažené vepřovicovou kůží, zdobené vtlačenými ornamenty a doplněné mosazným kováním. Rohové a středové puklice chrání desky před poškozením, zatímco kožené pásky nahrazují klasické spony. Hřbet knihy byl v minulosti poškozen, ale dočkal se pečlivé renovace.

Každý detail svědčí o tom, že kancionál byl od počátku zamýšlen jako reprezentativní a trvalá památka — nejen pro liturgické účely, ale i jako důkaz kulturní vyspělosti města.

Osudy rukopisu

Po svém dokončení sloužil Žlutický kancionál po staletí jako liturgická kniha místního literátského bratrstva, které jej využívalo při bohoslužbách a slavnostních příležitostech ve farním kostele. Byl uchováván s péčí a úctou, jako cenný symbol víry a kulturní identity města.

V pozdějších staletích se však jeho osud nevyhnul dramatickým zvratům. Během období rekatolizace byla část listů vyříznuta — celkem 39 folií bylo odstraněno protireformační komisí, která některé texty považovala za nevhodné. Přesto se většina rukopisu dochovala v pozoruhodně dobrém stavu.

Dnes je originál uložen v knihovně Památníku národního písemnictví v Praze, kde je chráněn jako národní kulturní památka. Jeho hodnota je dnes odhadována na přibližně 300 milionů korun — nejen pro svou historickou cenu, ale i pro výjimečné umělecké zpracování a kulturní význam.

Věrná kopie k 460. výročí (2018)

V roce 2018, u příležitosti 460. výročí vzniku kancionálu, se město Žlutice rozhodlo pořídit jeho věrnou kopii. Cílem bylo nejen připomenout si kulturní dědictví města, ale také zpřístupnit tuto výjimečnou památku veřejnosti, aniž by bylo nutné manipulovat s originálem.

Na výrobě kopie se podílela řada odborníků:

• Památník národního písemnictví poskytl digitální skeny všech stránek originálu.

• Tisk proběhl v Brně, kde mají s reprodukcemi historických rukopisů bohaté zkušenosti.

• Vazbu zhotovil knihař Jiří Fogl ze Žamberka, který použil stejné materiály jako u originálu — vepřovicovou kůži objednanou z Německa, dubové desky a mosazné kování, včetně ručně vyrobených ozdobných prvků.

Celkové náklady na výrobu kopie činily 300 000 Kč — tedy přibližně tolik, kolik stálo pořízení originálu v 16. století, přepočteno na dnešní hodnotu. Výsledkem je důstojná a trvanlivá replika, která může být vystavena a obdivována bez rizika poškození vzácného originálu.

Význam pro Žlutice a českou kulturu

Žlutický kancionál není jen historickým artefaktem — je to svědek doby, kdy se v českých zemích zpívalo česky, kdy měšťané a řemeslníci spojovali síly pro duchovní i kulturní rozvoj své obce. Jeho vznik svědčí o mimořádné kulturní vyspělosti Žlutic v 16. století a o hlubokém vztahu místních obyvatel k víře, hudbě a českému jazyku.

Dnes je kancionál symbolem identity města. Jeho kopie slouží nejen jako výstavní exponát, ale i jako inspirace pro kulturní akce, vzdělávací projekty a připomínku toho, že i malé město může zanechat velkou stopu v dějinách.