O řece Střele
Od vodní nádrže Žlutice až po obec Poříčí, vzdálenou přibližně 16 km po proudu řeky, se nachází lokalita chráněná v systému Natura 2000. Řeka je zde přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě a lemovaná břehovými porosty olší, příležitostně vrb. Území je významné především v ideálních podmínkách pro život vzácné mihule potoční.
Řeka Střela je ve svém horním toku menší řekou, která je výrazným prvkem v místy širokém údolí, který vytváří nezaměnitelný charakter zdejší krajiny. Protéká pod výraznějším vrchem Nevděk u Žlutic, a také pod dominantním kopcem tvaru stolové hory, vrchem Vladař (taktéž lokalitou Natura 2000). Během toku se k řece přidává několik menších přítoků, z nichž nejvýznamnější je levostraně přitékající Malá Střela. Řeku doprovází většinou úzký lem olšových porostů (Alnus glutinosa) s doprovodnou bylinnou vegetací. V nivě řeky jsou četné louky, často obhospodařované, někdy nechané ladem. Samotný tok je na vegetaci chudý, nalezneme zde například mech pramenička obecná (Fontinalis antipyretica). V řece, která má nejčastěji štěrkové dno, se vytvářejí bahnito písčité náplavy, které jsou velmi podstatné pro životní cyklus mihule potoční (Lampetra planeri).
Mihule potoční nepatří mezi ryby, ale mezi vývojově nižší kruhoústé (Cyclostomata). Je to vodní živočich s tělem protáhlého, hadovitého tvaru, bez párových končetin a v zadní polovině těla má dvě podélné hřbetní ploutve. Typické pro mihuli jsou nálevkovitá a přísavná ústa, kterým chybí čelisti. V hlavové části těla má malé oči a míšky se žaberními váčky, které nahrazují žábry. Mihule pro rozmnožování vyhledává čisté proudící menší toky a potoky, kde klade do písku jikry. Plůdek, v něm žije do ztráty žloutkového váčku a pak se larvy zahrabávají do bahnitých náplavů. Larvy zvané minohy dorůstají až 12-18 cm, žijí 4 až 5 roků a jsou větší než dospělé mihule. Larvy se živý drobnými rostlinnými zbytky, řasami a bahnitým detritem. Dospělci potravu nepřijímají a žijí pouze několik měsíců. Mihule potoční je v ČR chráněná zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody, a patří do nejvyššího stupně ochrany, mezi kriticky ohrožené druhy. Pro život mihule je potřebný především vhodný biotop spočívající v možnosti vývoje larev, tedy bahnitých a písečných náplavů. Důležité je zachování přirozenosti toku bez příčných i podélných staveb v korytě, tedy hlavně úpravy břehů a stavby jezů a splavů, které brání v migraci.